Kratom nepůsobí na mozek jedním jednoduchým způsobem. Obsahuje až 50 přírodních alkaloidů, z nichž se nejčastěji zmiňuje mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto látky interagují s receptory v nervové soustavě a mohou ovlivňovat to, jak člověk vnímá aktivitu, útlum, náladu nebo celkové naladění. Právě proto se kratom řadí mezi psychomodulační látky - tedy látky, které mohou měnit vnímání a prožívání.
V českém kontextu se u kratomu nejčastěji pracuje hlavně se dvěma základními účinky: stimulací a útlumem. Ty se mohou lišit podle množství, citlivosti člověka, tolerance i konkrétního složení produktu. Více zde
Stimulace
U nižších množství bývá kratom často spojován se stimulačním působením. Člověk může subjektivně vnímat větší bdělost, aktivitu nebo chuť něco dělat. Nejde ale o klasický stimulant typu kofeinu. Kratom má složitější farmakologii a jeho účinek se může u různých lidí lišit.
Proto není správné z něj dělat univerzální prostředek na energii nebo soustředění. Přesnější je říct, že jedním z možných účinků kratomu je stimulace nervové soustavy. Více zde
Útlum
Při vyšším množství se může charakter účinku posouvat opačným směrem. Místo aktivity může přicházet zklidnění, ospalost, zpomalení nebo celkový útlum.
Právě tato dvojí povaha je pro kratom typická. Nedá se proto jednoduše označit jen jako povzbuzující nebo jen jako tlumivá látka. U některých lidí se navíc může útlum objevit i při menším množství, protože roli hraje citlivost organismu, tolerance, forma produktu i aktuální stav člověka. Více zde
Co se děje v mozku?
Alkaloidy se mohou vázat na receptory v mozku a nervové soustavě. Zároveň se u kratomu popisuje i složitější působení na další systémy, které souvisí s bdělostí, stresem, vnímáním a náladou. Účinek kratomu je komplexní a vzniká kombinací více mechanismů, a proto se u jednoho člověka může projevit spíše stimulačně, zatímco u jiného spíše tlumivě. Více zde
Co se děje chemicky
Z chemického pohledu jsou nejdůležitější látky v kratomu alkaloidy. Tyto látky se vážou na specifické receptory v mozku a nervové soustavě, které souvisí s vnímáním bolesti, aktivitou, útlumem a celkovým naladěním organismu. Mitragynin podle odborných zdrojů zasahuje i do dalších systémů, například serotoninového, dopaminového a noradrenalinového. Právě kombinace těchto mechanismů může vysvětlovat, proč kratom nepůsobí jen jedním směrem, ale může být vnímán jako stimulační, tlumivý nebo náladu měnící.
Kratom a neuroplasticita
Jedním ze zajímavých témat do budoucna je neuroplasticita, tedy schopnost mozku přizpůsobovat se a měnit svá propojení. U kratomu se zkoumá hlavně působení mitragyninu na hipokampus, který souvisí s učením a pamětí. Některé poznatky naznačují, že nízké a občasné množství nemusí tyto procesy narušovat a může být z vědeckého pohledu zajímavé. Zatím ale nejde o potvrzený účinek u lidí. U vyšších nebo dlouhodobých dávek se naopak popisují možná rizika pro učení a synaptickou plasticitu. Proto je potřeba o tomto tématu mluvit opatrně. Více zde
Použité zdroje:
- NCCIH - Kratom: https://www.nccih.nih.gov/health/kratom
- Molecules - Critical Review of the Neuropharmacological Effects of Kratom: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10648626/
- Frontiers in Pharmacology - Kratom Alkaloids: https://www.frontiersin.org/journals/pharmacology/articles/10.3389/fphar.2021.751656/full
- PubMed - Mitragynine and synaptic plasticity: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37924443/